Poslední řádek je důležitý: odvoďte klienta souborového systému z nakonfigurované služby, místo abyste spouštěli další výchozí builder:

var proxy = new ProxyOptions(
    ProxyOptions.Type.HTTP,
    new InetSocketAddress("proxy.example.net", 8080));

var http = new NettyAsyncHttpClientBuilder()
    .proxy(proxy)
    .build();

var credential = new ClientSecretCredentialBuilder()
    .tenantId(tenantId)
    .clientId(clientId)
    .clientSecret(clientSecret)
    .httpClient(http)
    .build();

var service = new DataLakeServiceClientBuilder()
    .endpoint(accountUrl)
    .credential(credential)
    .httpClient(http)
    .buildClient();

var filesystem = service.getFileSystemClient(fileSystemName);

service.getFileSystemClient(fileSystemName) přenáší HTTP pipeline rodiče, koncový bod účtu a příslušnou konfiguraci úložiště do potomka.

Příklad předává stejný http builderu pověření, protože získání tokenu je další cesta požadavku. Samostatně sestavený klient souborového systému musí také dostat zamýšlený transport; žádný dřívější builder nevytváří globální výchozí nastavení SDK.

Použijte URL účtu, název souborového systému a hodnoty identity z aplikace. ProxyOptions a transportní typy Netty pocházejí z Azure Core, builder pověření z Azure Identity a builder služby z Azure Storage Data Lake; InetSocketAddress pochází z java.net.

accountUrl zůstává koncovým bodem úložiště a název souborového systému vybírá potomka. Ani jedno není adresou proxy. Pokud je koncový bod úložiště veřejně dostupný a máte povolení použít veřejného prostředníka, vyberte hostitele a port ProxyOptions ze seznamu HTTP proxy; nastavení úložiště a identity ponechte beze změny.

Související články