Nejprve zvolte větev konstruktoru. Pokud simple-salesforce vytváří vlastní relaci Requests, použijte jeho veřejné mapování proxies. Pokud relaci dodáte, řízení směrování přebírá tento objekt a samostatné mapování se ignoruje s upozorněním.

S existujícím tokenem a URL instance je větev výchozí relace tato:

from simple_salesforce import Salesforce

sf = Salesforce(
    instance_url='https://org.example.my.salesforce.com',
    session_id=access_token,
    proxies={'https': 'http://proxy.example:8080'},
)

Použijte skutečnou instanci Salesforce a přístupový token. Hodnota je HTTP prostředník pro volání HTTPS API. Pro povolenou veřejnou trasu ke koncovému bodu Salesforce bez ověřování proxy může URL poskytnout záznam ze seznamu HTTP proxy; token Salesforce zůstává oddělený. Pro přihlášení řízené konstruktorem předejte mapování při vytváření, aby je přihlašovací pomocník dostal dříve, než získá relaci.

Vlastní relaci nakonfigurujte přímo:

import requests

session = requests.Session()
session.proxies.update({'https': 'http://proxy.example:8080'})
sf = Salesforce(
    instance_url=instance_url,
    session_id=access_token,
    session=session,
)

Běžné chování prostředí Requests u vlastního objektu zůstává aktivní. Ponechte tuto trasu na cestě konstruktoru, kterou SDK používá; konfigurace samostatného klienta vedle ní tato volání neovlivní.

Související články