Mapa proxies v Dockeru se řídí daemonem, ne webem
Položka specifická pro hostitele v proxy konfiguraci klienta Docker vybírá nastavení pro připojení k daemonu Docker. Nejde o pravidlo PAC pro každý cíl.
Objekt JSON vypadá slibně: mapa proxies s položkou default a dalšími klíči adres. Je lákavé dát tam název hostitele registru a čekat, že požadavky na tento registr použijí jiný proxy.
Tyto klíče označují daemony Docker, ke kterým se klient připojuje. Neoznačují weby, které bude kontejner požadovat.
Konfigurace klienta Docker může novým kontejnerům předat proměnné prostředí proxy a novým sestavením argumenty sestavení proxy. Položka specifická pro daemon mění takto předanou konfiguraci pro odpovídající kontext daemonu.
Nenastavuje vlastní odchozí proxy připojení daemonu. Ani nemění HTTP klienta kontejneru na vyhodnocovač PAC.
Pokud je vaším úkolem udržet interní registr přímo a daemon přitom přistupuje k dalším službám přes proxy, prohlédněte si podporovanou proxy a obchozí konfiguraci daemonu. Pokud aplikace potřebuje různé upstream proxy pro různé cíle, patří tato politika do vhodného klientského nebo předávacího uspořádání.
Než mapu upravíte, zapište, kterou adresu klíč představuje a který proces vydává neúspěšný požadavek. Stejný název hostitele se může objevit v připojení k daemonu, v URL registru a v URL proxy, ale to jsou tři různé role.