Staré odpovědi doporučují další SOCKS handler, protože cílí na starší síťový stack .NET. Moderní podporovaný HTTP stack .NET může používat dokumentovaná schémata URI SOCKS proxy.

var handler = new HttpClientHandler
{
    Proxy = new WebProxy("socks5://203.0.113.10:1080"),
    UseProxy = true
};
using var client = new HttpClient(handler);

Koncový bod je pouze ilustrativní. Seznam SOCKS5 proxy nabízí veřejné kandidáty pro toto socks5 URI WebProxy; použijte verzi, kterou podporuje skutečný handler. Než tento příklad použijete na starší proces .NET Framework, zkontrolujte cílový framework, runtime, platformu a skutečný handler, který aplikace používá.

Současná dokumentace Microsoftu k proxy uvádí socks4, socks4a a socks5. Tyto názvy popisují chování protokolu. Samotné číslo portu verzi SOCKS nevybírá a zápis socks5h v curl není univerzální schéma URI, které by přijímal každý klient.

Pro autentizovanou službu SOCKS5 nakonfigurujte přihlašovací údaje podle rozhraní, které handler podporuje. SOCKS4 a SOCKS4a neposkytují stejný mechanismus ověřování heslem.

URL cíle zůstává nezměněné. Požadavek HTTPS stále navazuje a ověřuje TLS cíle přes cestu proxy; přidání SOCKS není důvodem tuto kontrolu vypínat.

Související články