Kterou IP povolit na proxy serveru?
Povolte zdrojovou adresu, kterou proxy skutečně vidí. Soukromá LAN adresa notebooku obvykle není jeho veřejným zdrojem vzdáleného spojení.
Použijte zdrojovou adresu, kterou proxy vidí na příchozím spojení. Wi-Fi adresa notebooku nemusí být právě tato adresa.
Například notebook se soukromou adresou 192.168.1.20 může přistupovat ke vzdálené proxy přes NAT router. Proxy obvykle vidí přeložený veřejný zdroj, takže pravidlo pro soukromou adresu notebooku neodpovídá. Na soukromé cestě, která adresu zachová, může být tatáž soukromá adresa zcela správným pravidlem.
Potvrďte pozorování na vstupní hranici proxy: pokud ji provozujete, zkontrolujte log spojení či přístupů, jinak použijte dokumentovanou metodu spravované služby pro adresu klienta. Stránka kontroly IP v prohlížeči je jen vodítko, protože může použít jinou trasu. Testujte skutečnou aplikaci a cestu; další proxy, VPN či změna sítě mohou zdroj změnit.
Více zařízení může sdílet jednu přeloženou adresu. IP pravidlo označuje síťový zdroj, ne konkrétního uživatele, proto rozhodněte i o potřebě autentizace. Mění-li se zdroj, zajistěte podporovanou aktualizaci nebo autentizační politiku místo otevření služby všem adresám.
Při aplikaci ověřte pozici pravidla a závěrečné výchozí odmítnutí v instalované verzi proxy, poté otestujte povolené a odmítnuté zdroje. Například pořadí přístupu v Squid může učinit pozdější omezení neúčinným. Oprávnění zdroje a cíle/portu zůstávají oddělená: správná adresa klienta nevyžaduje povolit všechny cíle.